Otevřený dopis ministrovi kultury ČR. Vážený pane ministře kultury Martine Baxo

Národní divadlo pod vedením Jana Buriana přestalo být reprezentační scénou České republiky v oboru opery. Nejvyšší stupínek našeho divadelnictví ponížil generální ředitel na penězovod veřejných prostředků s pochybným místem určení

Škůdce opery

O pozici naší reprezentační scény v oboru opery místo Národního divadla, které k zajištění tohoto čestného poslání čerpá od ministerstva kultury masívní státní podporu marně, už několik let spolu soutěží Národní divadlo Brno a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Příznačně jmenoval Jan Burian prvním šéfem opery po svém nástupu do Národního divadla subalterní ekonomku; stejně jako tehdy ona i ten, kterého do čela opery ustanovil naposled, v součinnosti s organizací Opera Europa – Nor Per Boye Hansen – je příkořím páchaným na stočty­řiceti­leté operní tradici Národního divadla. Operní premiéry za jeho uměleckého ředitelování jsou zklamáním, o němž svědčí nízká hodnocení recenzentů a operního publika; blíže viz Národní divadlo přestalo naplňovat své společenské poslání. Opeře škodí. Pan Hansen deptá operní obor v České republice odstavováním domácích operních umělců a uměleckou deprivací svých kmenových umělců, jimž nechává vyplácet plat, leč nepřiděluje jim práci, aby ji místo nich zadával svým zahraničním hostům. Národní divadlo neuvádí opery pro děti a mládež. Zpronevěřuje se svému poslání zanedbáváním českého operního odkazu: zatímco NDM Ostrava uvede k 200. výročí narození B. Smetany všech osm jeho dokončených oper, Burianovo Národní divadlo jako by o výročí nevědělo. Zaměstnankyně správy opery fluktuují a operní provoz kolabuje. Ve Státní opeře kleslo Národní divadlo až k amplifikaci operních představení, což je v operním domě hanbou opernímu umění, a do Stavovského divadla, místa světového Mozartova kultu, omezuje opeře přístup. Spolu s dramatickým snížením počtu operních představení o 34 % za prvních svých sedm let – do covidu, aby srovnání byla korektní – z 395 v roce 2013 na 302 v roce 2019 tak vede Jan Burian operní soubory Národního divadla k likvidaci a světově unikátní tradici opery v Praze k zániku. Při významu, jakému se Národní divadlo v naší společnosti dosud těší navzdory desetiletému toxickému působení Jana Buriana v jeho čele, hrozí zhroucení samé podstaty operního umění v České republice.

Bez koncepce, bez vize, bez perspektivy

Národní divadlo je jediná příspěvková organizace Vašeho resortu, vážený pane ministře, v jejímž čele stojí ředitel jmenovaný bez výběrového řízení. Do Národního divadla byl Jan Burian instalován s heslem transformace, avšak deset let k ní nepřikročil. Nepředložil žádnou koncepci při svém jmenování a neexistuje žádná koncepce, kterou mu během deseti let v čele Národního divadla zřizovatel schválil. Nepředložil ji, ani když to Podvýbor pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR písemně uložil ministerstvu kultury k 31. 12. 2016. Buďto Jan Burian žádnou koncepci řízení Národního divadla nemá, anebo cíle vlivové skupiny, která ho v roce 2013 do čela Národního divadla bez výběrového řízení a bez koncepce dosadila, před zřizovatelem a před veřejností tají.

Neúspěšný manažer

Státní opera Praha, kterou jeden z Vašich předchůdců ke škodě opeře a Národnímu divadlu zrušil a sloučil s Národním divadlem, vážený pane ministře, v posledním roce své samostatnosti 2011 pod vedením Radima Dolanského končila se soběstačností 49 %. Zato soběstačnost Národního divadla se z 39,31 % v roce 2013 za pouhých sedm Burianových let – do covidu, aby srovnání byla korektní – snížila na 33,55 % v roce 2019. Za totéž Burianovo období Národnímu divadlu klesl počet diváků o 104 597 (!) neboli o 18,5 %, státní příspěvek se zvýšil o 39 % a částka, jíž státní rozpočet dotuje jednu každou vstupenku prodanou do Národního divadla, stoupla o 87 %, když v roce 2019 dosáhla 1 881 Kč. V roce 2020 už státní příspěvek Národnímu divadlu o 76 milionů překročil jednu miliardu Kč, čímž jen za Buriana stoupl o 72 %, soběstačnost divadla klesla na pouhých 16,1 % a na jednu každou jeho prodanou vstupenku doplácel stát 6 355 Kč, což představuje od Burianova nástupu nárůst o 531 %. Počínaje rokem 2020 přivádí Jan Burian hospodaření Národního divadla každým rokem do zaviněné ztráty v řádu dvou stovek milionů korun, přes dorovnávání covidových ztrát a navyšování příspěvku. Výroční zprávy ND potvrzují, že zřizovatel „kompenzoval“ dvousetmilionové ztráty Národního divadla za rok 2020 a za rok 2021, aby hospodaření jeho příspěvkové organizace vůbec mohlo končit v hlavní činnosti formálně jako vyrovnané. Příslušný ministr kultury však před svými tak závažnými rozhodnutími opomněl nechat v ní prověřit nakládání s veřejnými prostředky za dotčený rok. Do roku 2022 vstoupilo Národní divadlo se ztrátou dalších „skoro dvou set milionů korun“, už potřetí, viz Národní divadlo: Kolik doplácíme na vstupenku a proč nemá ředitel 200 milionů manko. Je sice v principu nemožné, aby příspěvková organizace poté, co jí zřizovatel zapravil dvousetmilionovou ztrátu za uplynulý rok, vstoupila se ztrátou dvou set milionů korun do roku nového, a je obtížně představitelné, že by za tři měsíce nového roku vytvořila tak velkou ztrátu jako v uplynulém roce za měsíců dvanáct; jelikož však jde o Burianův vlastní výrok z tiskové konference 5. 4. 2022, lze věřit, že po prvním kvartálu 2022 chybí Janu Burianovi v Národním divadle dvě stovky milionů Kč. Za rekonstrukci Státní opery, kterou vysoutěžilo Národní divadlo v roce 2016 za 857 milionů Kč, připravil Jan Burian rozpočet ministerstva kultury o 1,3 miliardy Kč. Místo 27 měsíců trvala stavba 33 měsíců jen do první částečné kolaudace 12/2019, poslouživší k potěmkinovskému dočasnému otevření historického hlediště pro slavnost 5. 1. 2020 za účasti předsedkyně EK a dalších mezinárodních hostů uprostřed staveniště; stavba se pak za pochybného financování dokončovala ještě řadu dalších měsíců. Pravděpodobně je vadami této rekonstrukce znehodnocena akustika historické budovy Státní opery, neboť od jejího znovuotevření tu není Národní divadlo schopno provozovat opery bez amplifikace. Výsledek miliardové investiční akce, jíž ministerstvo kultury vtipně udělilo zvláštní cenu 28. ročníku soutěže Stavba roku, je fiaskem jak pro Jana Buriana, tak pro operní obor, pro péči o historickou památku a pro ministerstvo kultury.

Kukačka v rozpočtu ministerstva kultury

Nezřízené angažování zahraničních hostů opery od roku 2018 i na velmi malé role při dvojích nákladech za jeden umělecký výkon, dvojí studijní procesy na jednu premiéru od roku 2020 a "tzv. koprodukce" k tíži Národního divadla zapřičiňují enormní růst zbytných nákladů. Neoprávněné nakládání s veřejnými prostředky je zaviněnou příčinou ztráty Národního divadla v řádu dvou stovek milionů korun třikrát za sebou v posledních třech letech, přes dorovnávání ztrát z covidové pandemie a přes neustálé zvyšování státního příspěvku. Stoupající tlak Národního divadla na rozpočet ministerstva kultury poškozuje další subjekty živého umění u nás a oslabuje MK ČR v ostatních sférách naší kultury.

Strůjce penězovodu k vybraným zahraničním subjektům

V Národním divadle není mnohým kmenovým operním umělcům přidělována práce ani po řadu měsíců, aby je v jejich úkolech nahrazovali zahraniční hosté. Ty však Národní divadlo odměňuje honoráři evropského standardu v eurech, takže náklady na jednoho každého jsou osmi a více násobně vyšší. Zároveň jsou duplicitní ke mzdovým nákladům na nuceně nečinné zaměstnance. Zahraniční hosté nejsou angažováni ani podle potřeb Národního divadla ani podle své kvality, na každou z vysoce prodělečných "tzv. koprodukcí" s Mannheimem doplácí divadlo v milionech. Místo masívní podpory národnímu živému umění, jíž je státní příspěvek Národnímu divadlu primárně určen, adresuje Opera ND a Státní opera podstatné výdaje veřejných prostředků do rukou úzkého okruhu zahraničních subjektů navázaných na osobu uměleckého ředitele Opery ND a Státní opery (švýcarská operní agentura Rita Schütz, operní agentura TACT registrovaná v Nizozemí, divadlo Mannheim z německé třetí kategorie Landesbühnen /Landestheater). V těchto aspektech lze shledávat podezření na protiprávní nakládání s majetkem státu.

Protiprávní jednání v Národním divadle je zakrýváno orgánem kontroly

Dovolte, vážený pane ministře, abych Vás upozornil výslovně, že protiprávní jednání v Národním divadle kryje útvar kontroly Vašeho ministerstva. Odkazuji zejména na veřejnosprávní kontrolu Národního divadla č. 91/2020, viz Protokol o kontrole ze 16. 12. 2020, čj. MK 75930/2020 SOK, jíž se kontroloři vypořádali se stížností Nadačního fondu proti korupci na porušení rozpočtové kázně v Národním divadle. Kontroloři ve své přičinlivosti zakryli (možná bezděčně) i trestný čin spáchaný v bezprostřední souvislosti s předmětem kontroly; šetří Policie ČR. 

Vážený pane ministře,

z důvodu selhávání Národního divadla v jeho základním poslání zakotveném do jeho zřizovací listiny, pokud se týče opery, z důvodu neoprávněného nakládání s veřejnými prostředky a jím zaviněné ztráty v řádu 200 milionů Kč po tři roky za sebou, navzdory dorovnávání ztrát z covidové pandemie a zvyšování státního příspěvku, a z důvodu podezření na protiprávní nakládání s majetkem státu v Národním divadle Vás vyzývám, abyste odvolal Jana Buriana z funkce generálního ředitele Národního divadla, abyste Národnímu divadlu ustanovil na přechodnou dobu krizového manažera z okruhu osobností mimo Národní divadlo a abyste vypsal výběrové řízení na místo ředitele Národního divadla,

a zároveň Vám, vážený pane ministře, stejně jako dalším státním orgánům předkládám naléhavý podnět, aby bylo hospodaření Národního divadla neprodleně podrobeno forenznímu auditu provedenému renomovanou nezávislou externí auditorskou firmou, pokud se kontroly přednostně neujme NKÚ. S ohledem na frapantní disintegritu kontrolního orgánu MK ČR Vás vyzývám, vážený pane ministře, abyste do ukončení auditu nebo kontroly v Národním divadle postavil pracovníky oddělení kontroly MK ČR mimo službu. Podnět s demonstrativním výčtem nejnaléhavějších problémů si Vám dovoluji předat, vážený pane ministře, v příloze tohoto dopisu.

Děkuji Vám, vážený pane ministře, že se budete kritickým stavem Národního divadla vážně zabývat. Je to v zájmu celého resortu, jehož řízení Vám bylo svěřeno. Nabízím, že svá tvrzení obhájím a podrobněji vysvětlím při osobním setkání, pokud byste to považoval za žádoucí. 

S důvěrou, že se ujmete nápravy věcí a že zabráníte dalšímu nehospodárnému nakládání Národního divadla s veřejnými prostředky i jakémukoli jednání na úkor českého operního i ostatního živého umění, 
a se vší zdvořilostí
 

Richard Kolář
nezávislý operní manažer

Podáno datovou schránkou dne 23. 5. 2022 v 9:25

Kopie:
Petr Fiala, předseda vlády ČR
Zbyněk Stanjura, ministr financí, Martina Matejová, pověřená řízením sekce právní a majetku státu, Jana Marešová, ředitelka odboru státního majetku MF ČR, a Martin Svoboda, vedoucí oddělení metodického dohledu a schvalování právního jednání při hospodaření s majetkem státu MF ČR 
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a místopředsedové Poslanecké sněmovny
Radovan Vích, předseda Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, místopředsedové a členové Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny
Pavel Svoboda, předseda Podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, místopředsedové a členové Podvýboru Poslanecké sněmovny
Miloš Vystrčil, předseda Senátu, Jiří Růžička, první místopředseda Senátu, a místopředsedové Senátu 
Lukáš Wagenknecht, předseda Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy, místopředseda a členové Stálé komise Senátu
Jiří Drahoš, předseda Výboru pro kulturu Senátu, místopředsedové a členové Výboru Senátu
Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Pavel Skalník, vrchní ředitel kontrolní sekce NKÚ, a Helena Vorbová, ředitelka odboru kontroly sociálních věcí, životního prostředí, školství, kultury a zdravotnictví NKÚ
Ondřej Chrást, náměstek člena vlády, náměstci ministra kultury, Ilja Racek, předseda Garanční rady Národního divadla
 

Příloha k Otevřenému dopisu ministrovi kultury ze dne 23. 5. 2022
Podnět k forenznímu auditu hospodaření Národního divadla provedenému renomovanou nezávislou externí auditorskou firmou, pokud se kontroly přednostně neujme NKÚ, s demonstrativním výčtem nejnaléhavějších problémů

Vyzývám Vás, vážený pane ministře, abyste nechal podrobit nezávislému externímu forenznímu auditu v Národním divadle jmenovitě

• investiční akci Rekonstrukce Státní opery, na niž ministr kultury Jiří Besser v roce 2011 naplánoval do vládního projektu Národní kulturní poklad 360 milionů Kč, ministr kultury Daniel Herman v roce 2014 ohlásil uvolnění 665 milionů Kč a o rok později 715 milionů Kč („Státní opera se dočká důkladné rekonstrukce, ne pocukrování“), již Národní divadlo v roce 2016 vysoutěžilo za 857 milionů Kč a za niž ředitel ND Jan Burian utratil 1,3 miliardy Kč; soulad specifikačních dokumentů při zadávání veřejné zakázky, prováděcích projektů stavby a kvality skutečně použitých materiálů stavby a zařízení, částečně též za pomoci orgánů památkové péče (materiály a kvalita štuků a zlacení); proč akce, která měla trvat 27 měsíců, jen do částečné kolaudace 12/2019 kvůli potěmkinovskému "pootevření staveniště" trvala 33 měsíců; kdo schválil změnu stavby před dokončením, spočívající v neplánované výměně točny místo schválené rekonstrukce točny, a na základě jakého zdůvodnění; proč při nedodržení termínu dokončení stavby byly nedodělky stavby po zmíněné částečné kolaudaci nadále financovány ze státního rozpočtu a nikoli zhotovitelem, vše od roku 2016
• akustiku historické budovy Státní opery, která je nejdůležitějším parametrem každého koncertního sálu a divadla provozujícího operu, zejména když výhradně k provozování opery byla budova postavena; specifikační dokumenty při zadávání veřejné zakázky a prováděcí dokumentaci stavby ve vztahu k plnému obnovení akustiky historické budovy, které mělo být jedním z hlavních cílů rekonstrukce SO; do jaké míry byla stavba odevzdána v souladu s tímto cílem – nesoulad odevzdané stavby s originálními historickými stavebními plány a s prováděcí projektovou dokumentací, nepůvodní materiály podlah, povrchů stěn a dalších akustiku ovlivňujících prvků; změření stávající akustiky po dokončení stavby; jak škody na akustice zaviněné chybami při rekonstrukci SO napravit (viz nepřijatelnou amplifikaci operních představení ve SO)
• škodní událost vyplavení Státní opery vzedmutou kanalizací po přívalových deštích 06/2021, skutečnou výši škod a kdo nese odpovědnost za to, že po částečné kolaudaci a předání dotčených objektů k 5.12.2019 nebyly na kanalizaci nainstalovány zpětné klapky, ačkoli na riziko vyplavení upozornily specifikační dokumenty při zadávání veřejné zakázky, a kanalizační pojistné klapky tak měly být součástí dodávky investice Rekonstrukce Státní opery; vyloučení pojistného podvodu; v roce 2021
• pracovní smlouvy se sólisty a dirigenty Opery ND a Státní opery, výdaje mzdových prostředků na ně a jejich vytíženost ve srovnání roku 2017 (před prvními zásahy Hansena) a roku 2021, k porovnání se zahraničními hosty dle bodu níže,
• smlouvy se zahraničními hosty Opery ND a Státní opery, úplné náklady na jejich hostování včetně nepeněžních /naturálních plnění, míru duplicity výdajů na zahraniční hosty za umělecké úkoly, které mohli odvést zaměstnanci uvedení do nucené nečinnosti, s výdaji mzdových prostředků dle bodu výše, od roku 2018 (od prvních zásahů Hansena), podíl duplicitních výdajů za jeden umělecký výkon na zaviněných řádově dvousetmilionových ztrátách ND v letech 2020, 2021 a 2022
• výdaje ND na nové inscenace a náklady na dvojí studijní procesy, v to smlouvy na "tzv. koprodukce" operních inscenací jmenovitě s Mannheimem, hodnota plnění vložená zahraničními koproducenty proti nákladům ND – rentabilita koprodukcí od 2018 (od prvních zásahů Hansena), podíl výdajů na duplicitní zkouškové procesy k jedné premiéře a na těžce prodělečné "tzv. koprodukce" s Mannheimem na zaviněných řádově dvousetmilionových ztrátách ND v letech 2020, 2021 a 2022
• zmnožení řídicích funkcí v nejvyšších platových třídách, úhrny platů neuměleckých profesí v porovnání s uměleckými profesemi v meziročním vývoji – personální audit s porovnáním let 2013 a 2021; podíl personálního vývoje ND na zaviněných řádově dvousetmilionových ztrátách ND v letech 2020, 2021 a 2022
• soulad zdanění peněžních a nepeněžních /naturálních plnění, která ND poskytlo zahraničním hostům, se Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a se Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, od roku 2014
• smlouvu o poskytnutí 1 mil. EUR ročně prostřednictvím ambasády SRN na festival Opera non grata, vyúčtování obdržených peněžních prostředků za roky 2020 a 2021, soulad jejich užití se Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a se Zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky 
• průběh a výsledek veřejnosprávní kontroly č. 91/2020 ze 16. 12. 2020, čj. MK 75930/2020 SOK (včetně 10 plus 52 příloh poskytnuté součinnosti), a všechny kontroly provedené v ND Samostatným oddělením kontroly MK ČR, od roku 2014
• zřizovací listinu Národního divadla, jejíž současná podoba založená v roce 2012 umožňuje široké zneužití: vymezení hlavních a vedlejších činností a jejich rozsahu v souladu s posláním Národního divadla a v souladu s dotčenými právními předpisy, jmenovitě se Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, se Zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, se Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a se Zákonem 20/1987 Sb., o státní památkové péči