Národní divadlo přestalo naplňovat své společenské poslání v oboru opery. Opeře škodí

Národní divadlo poprvé za sto čtyřicet let své historie nedostává svému poslání podle zřizovací listiny. Není už reprezentativní scénou České republiky v oboru opery a etalonem svrchované umělecké kvality pro operu.

Navzdory zdaleka nejvyššímu příspěvku na provoz mezi všemi divadly v ČR, mnohonásobně většímu než je druhý nejvyšší v republice, přestalo Národní divadlo věrohodně plnit úlohu reprezentativní scény České republiky v oboru opery.

Náš operní divák ví už dlouho, že dobrou operu u nás hrají zejména ve dvou divadlech. Burianovo Národní však mezi nimi není. Většinu Cen Thálie si v operním oboru odnášejí Národní divadlo v Brně a Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Milovník opery rád podstoupí cestu do Brna a do Ostravy; nebo pak už raději do Vídně, do Mnichova či do Drážďan, než se zalykat rozpaky v Národním, ve Stavovském, ve Státní opeře. Domácí odborná kritika většinově hodnotí mimopražské operní inscenace výše než inscenace Národního divadla (viz níže). Nad slabou úrovní posledních operních premiér Národního divadla už se pozastavují i zahraniční recenzenti (viz níže). Za globalizovaného vedení opery – umělecký ředitel Opery ND a Státní opery Per Boye Hansen jmenovaný od 08/2019 – je jedna premiéra opery za druhou zklamáním a důkazem, že Burianův personální výběr neslouží ani Národnímu divadlu ani jeho divákům, natož slávě operního umění. Ba hůř: jeví se jako příkoří páchané Burianovým vedením Národního divadla na opeře v Praze.

Za deset let ředitelování Jana Buriana se Národní divadlo nezmohlo na mezinárodní spolupráci s žádným z významných světových či evropských operních domů odpovídajících významu, jaký Národnímu divadlu přikládáme u nás. Burianovi postačují Hansenovy opakované koprodukce s divadlem Mannheim z německé třetí kategorie (3. Landesbühnen /Landestheater). Veřejnost je jimi oklamávána, Národní divadlo je jimi ponižováno a operní soubory s nimi umělecky zakrňují.

Jsme svědky, jak Burianovo Národní divadlo zanedbává významná výročí české operní historie. Upadá premiérování i reprízování českých operních titulů. V repertoáru opery chybí titul pro děti a mládež. Vidíme, že Národní divadlo rezignuje na pěstování Mozartovy tradice ve Stavovském divadle, když tu při uvádění nových operních inscenací pomíjejí světově unikátní pragensia a když dopouštějí, aby byla operní představení ze Stavovského divadla vytěsňována: na červen 2022 je tam naplánováno už jen jediné představení opery. Ve znovuotevřené Státní opeře kleslo Burianovo Národní divadlo až k amplifikaci operních představení – nejhoršímu myslitelnému úpadku provozování opery v operním domě. 

Co diváci

Z analýzy výročních zpráv Národního divadla vyplývá, že od roku 2013 do roku 2019 počet diváků Národního divadla setrvale a dramaticky klesal. Za sedm Burianových let – počítáno jen do covidu, aby to bylo regulérní – Národnímu divadlu ubyla téměř pětina diváků.

Za každý rok, co je Jan Burian ve funkci, přišlo Národní divadlo průměrně o skoro patnáct tisíc diváků. V roce 2013, v jehož polovině Jan Burian nastoupil, Národní divadlo obsloužilo ještě 565 543 diváků. V roce 2019, v sedmém roce jeho ředitelování a před covidem, navštívilo všechna představení Národního divadla na vlastních scénách už jen 461 064 diváků. Za sedm let svého ředitelování připravil Jan Burian Národní divadlo o 104 597 diváků, což představuje úbytek 18,5 %.

Má s operou svůj záměr

Úbytek operních diváků zhruba odpovídá plánovitému snižování počtu představení. V roce 2019 naplánovali opeře o 34 % představení méně než v roce 2013, kdy Jan Burian nastoupil. Ze 395 představení opery v roce 2013 přiškrtil generální ředitel ND aktivitu opery na pouhých 302 představení v roce 2019. Rok od roku nižší plán počtu představení je součástí Burianem řízeného procesu likvidace souborů opery.

Jan Burian v čele Národního divadla cíleně poškozuje své operní soubory

Světově unikátní tradici opery v Praze, jak tu funguje od roku 1888, kdy si německy mluvící Pražané jako konkurenci Národnímu divadlu otevřeli své Nové německé divadlo (Das Neue Deutsche Theater), na něž po 2. světové válce navázala Velká opera 5. května v čele s Václavem Kašlíkem a Josefem Svobodou, od roku 1948 ve vynucené podobě Smetanova divadla jako součásti Národního divadla a od roku 1992 do roku 2012 v podobě samostatné Státní opery Praha, tuto velikou tradici světové opery cíleně směřuje Jan Burian do likvidace. 

Ministerstvo kultury ČR v roli zřizovatele Národního divadla až dosud zjevně selhávalo.

Quo usque tandem abutere, Jane Buriane, patientia nostra? Jak dlouho ještě budeš, soudruhu, zneužívat naší trpělivosti?

Zdroj: Výroční zprávy Národního divadla 2013 až 2019

SROVNEJ PREAMBULI ZŘIZOVACÍ LISTINY NÁRODNÍHO DIVADLA S OHLASY JEHO OPERNÍCH PREMIÉR V ROCE 2022

Preambule zřizovací listiny Národního divadla (z 5. 6. 2012): 
Národní divadlo je reprezentativní scéna České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je živým uměleckým organismem, který chápe tradici jako úkol ke stále novému řešení a jako úsilí o nejvyšší uměleckou kvalitu. 

Odkazy na recenze operních premiér Národního divadla v roce 2022 - smutný leč výmluvný obrázek, kudy Jan Burian s Per Boye Hansenem vodí Národní divadlo do slíbené operní "Evropské ligy mistrů": 

Cosi fan tutte (Mozart), premiéra 8. 1. 2022 
Problematická pocta mozartovskému géniu loci. Radmila Hrdinová, Novinky,cz, 9.1.2022 
Tak dělají Mozarta všichni. Smířlivost a rozum neznáme. Věra Drápelová, iDnes.cz, 9.1.2022 
Cosi fan tutte ve Stavovském divadle – bez Mozarta, bez jasných převleků a beze smyslu. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 10.1.2022 
„Cosi fan tutte“ in Prag: so wird Mozart banalisiert. Walter Gürtelschmied, Die Presse, 10.1.2022Hodně komiky, méně hořkosti – takové jsou nové pražské Cosi. Václav Bečvář, OperaJournal.cz, 11.1.2022Mozartovy Cosi ve Stavovském divadle. Olga Janáčková, Harmonie /casopisharmonie.cz, 12.1.2022 
Operní panorama Heleny Havlíkové (352) – Novoroční ohlédnutí za přenosem rodinné verze Massenetovy Popelky z MET a hra Národního divadla na získávání exkluzívních osobností. Hra Národního divadla na "nepřestrojovanou". Helena Havlíková, OperaPlus.cz, 12.01.2022 
Mozartovský výprodej. Nové nastudování Cosi fan tutte v Národním divadle budí rozpaky. Helena Havlíková, Lidovky.cz, 15.1.2022 
Pěkně prosím, tudy do Evropy? Operní cvičení – Josef Herman, Divadelni-noviny.cz, 7.2.2022Jsou si operní režiséři vědomi, že nesou odpovědnost za naše velké hudební dědictví? Russell Armitage, OperaPlus.cz, 13.3.2022 
Plus jedna veskrze pochvalná recenze na KlasikaPlus.cz

Bludný Holanďan (Wagner), premiéra 20. 1. 2022 
Bludný Holanďan jako pochmurný severský horor. Radmila Hrdinová, Novinky.cz. 21.1.2020 
Bludný Holanďan ve Státní opeře – jevištní parodie s průměrným hudebním doprovodem. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 25.1.2022 + comment Russel ArmitageBludný Holanďan – pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla Heinze Steffense a v režii Ole Anderse Tandberga. Helena Havlíková, ČRo 3 Vltava, Mozaika 24.1.2022Je to jen špatný sen. Bludný Holanďan ve víru vln a decibelů. Věra Drápelová, iDnes.cz, 25.1.2022Přízračný Holanďan ve Státní, Olga Janáčková, Harmonie /casopisharmonie.cz, 28.1.2022Pěkně prosím, tudy do Evropy? Pochodování na točně – Josef Herman, Divadelni-noviny.cz, 7.2.2022Plus dvě veskrze pochvalné recenze na KlasikaPlus.cz a OperaJournal.cz

Káťa Kabanová (Janáček), premiéra 28. 1. 2022 
Špatně se vdala. Nová inscenace jako by se odehrávala v hlavě Káti Kabanové. Boris Klepal,  Aktualne.cz, 29.1.2022 
Káťa Kabanová zase jednou ve vodě, ovšem bez fantazie. Věra Drápelová, iDnes.cz, 29.1.2022  Káťa Kabanová v Národním divadle: Nedostatečně naplněná abstrakce. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 30.1.2022 
Káťa Kabanová lapená do mrazivé haly. Radmila Hrdinová, Novinky.cz, 30.1.2022 
Calixto Bieito se s Káťou Kabanovou minul. Olga Janáčková, Harmonie /CasopisHarmonie.cz, 31.1.2022 
Káťa Kabanová – je spíše triumfem sólistů než režie a orchestru. Václav Bečvář, OperaJournal.cz, 31.1.2022Čtenáři blogují: Když poctivé divadlo vyvolá otazníky aneb nová Káťa Kabanová, Vojtěch Rataj, OperaPlus.cz, 1.2.2022 
Jak utopit Káťu v kaluži klišé. Červené lodičky s vysoký podpatkem a žádný prostor pro fantazii. Helena Havlíková, Lidovky.cz, 6.2.2022 
Operní panorama Heleny Havlíkové (354) - Káťa Kabanová a festival Opera 2022 s díly současných skladatelů. Káťa ve vypuštěné plavební komoře, Helena Havlíková, OperaPlus.cz, 8.2.2022 
Pěkně prosím, tudy do Evropy? Existenciální psycho – Josef Herman, Divadelni-noviny.cz, 7.2.2022Plus jedna veskrze pochvalná recenze na KlasikaPlus.cz

Carmen (Bizet), premiéra 10. 3. 2022 
Ani romantická, ani syrová. Carmen v Národním je pouze laciná. Věra Drápelová, iDnes.cz, 12.3.2022 
Jeansová Carmen a Don José jako zbabělý vrah: ND uvedlo novou inscenaci Bizetovy opery. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 13.03.2022Nevzrušivost džínsové Carmen zachraňují výkony Ester Pavlů a Jany Sibery. Václav Bevář, OperaJournal.cz, 14.3.2022Labilní intonace, uspávající zpěv. Carmen v Národním divadle se příliš nepovedla. Helena Havlíková, Lidovky.cz, 15.3.2022 
Carmen jako UHO s prošlou dobou trvanlivosti. Helena Havlíková, OperaPlus.cz, 20.3.2022 
Plus jedna veskrze pochvalná recenze na KlasikaPlus.cz

Vzdálený zvuk (Schreker), premiéra 20. 3. 2022 
Vzdálený zvuk ve Státní opeře – Schrekerovi velmi vzdálený. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 22.03.2022 
Vzdálený zvuk – velké očekávání a ještě větší zklamání. Václav Bečvář, OperaJournal.cz, 23.3.2022Chiméra dokonalosti zůstala v dáli. Ohlas na operu Vzdálený zvuk je zatím vlažný. Helena Havlíková, Lidovky.cz, 27.3.2022 Muka skladatele, muka diváka. Marné hledání Vzdáleného zvuku. Věra Drápelová, iDnes.cz, 28.03.2022 
Plus jedna veskrze pochvalná recenze na KlasikaPlus.cz

Prodaná nevěsta (Smetana), premiéra 26. 5. 2022 

Bedřich Smetana – Komedianti. Petr Veber, KlasikaPlus.cz, 27.5.2022?Prodaná nevěsta je debakl. Ale ne proto, že „nectí mistra Smetanu“. Věra Drápelová,iDnes.cz, 27.5.2022 Diváci z premiéry Prodané nevěsty Alice Nellis po prvním dějství znechuceně odcházeli. Gabriela Špalková, OperaPlus.cz, 28.05.2022  
Nová Prodanka trefila kozla. Proč diváci z Národního divadla houfně odcházeli a po představení bučeli? Helena Havlíková, Lidovky.cz, 30.5.2022 
Kritické teze Josefa Hermana: Prodaná v Národním divadle. Josef Herman, Divadelní noviny, 31.5.2022 
„Styďte se, hanba!“ Nová Prodaná nevěsta v Národním rozdělila diváky. BAR, echo24.cz, 31.5.2022 
Plus jedna veskrze kladná reference: 
Vybučená Prodaná nevěsta. „Publikum se naopak bavilo královsky,“ říká skladatel Březina. Záviš Dobiašovský, 1.6.2022

A ještě bonus z roku 2019 
Opeře Národního divadla chybí standard, dostává na frak od Brna i Ostravy. Boris Klepal, Aktualne.cz, 5.6.2019 

Aktualizováno 02. 06. 2022