Snahy o privatizaci Národního divadla neutuchají
Přesněji řečeno, soukromým osobám aktivním v procesu tzv. transformace Národního divadla nejde o starou dobrou privatizaci: ta je veřejným procesem, který má jasná pravidla a na jeho konci čeká odpovědnost. Tady jde o ukrývanou snahu získat výhody bez odpovědnosti, pro niž čeština vynalezla termín úspěšný jako byl Čapkův robot: tunel. Jde o přístup ke komerčnímu vytěžování jedné ze scén Národního, Stavovského divadla, skupinou soukromých osob a o jejich přístup k nasměrování evropských kulturních fondů v budoucnu čerpatelných na péči o pražskou mozartovskou tradici. Vše na náklady českého státu. Česká pozice, jinak vynikající web ve zpravodajství a komentářích závažných kauz, se stala politováníhodným mluvčím těchto zájmů. Její nová spolupracovnice Marie Reslová, která přešla z Hospodářských novin, převzala prapor tzv. transformace Národního divadla od Věry Drápelové z mfDNES a naříká nad nevstřícností ministra financí Miroslava Kalouska vůči finančním rejdům bývalého vedení ministerstva kultury a nad odchodem náměstka Radka Zdráhala.
Kultura Zdráhalovým odchodem v ohrožení?
Radek Zdráhal, bývalý náměstek bývalého ministra kultury Jiřího Bessera, se nechal pověřit řízením České filharmonie poté, co v srpnu 2010 náhle rezignoval filharmoniky bojkotovaný letní ředitel Ivan Kasík. Z nové pozice Zdráhal v krátké době zprostředkoval nabídku šéfdirigentského místa Jiřímu Bělohlávkovi a jeho setkání s bývalým ministrem kultury dávno předtím, než České filharmonii vybrali ředitele. Jiří Bělohlávek jednal s ministrem o postu šéfdirigenta 21.9.2010 (zdroje: MK ČR, ČTK) a smlouvu podepsal s ministrem 22.12.2010 za asistence dočasně pověřeného řízením ČF Radka Zdráhala a designovaného ředitele ČF Davida Marečka ("podpis poté připojili" - zdroj: MK ČR). Výběrové řízení na ředitele ČF proběhlo 15.10.2010, do funkce Mareček nastoupil až 1.2.2011. Jiří Bělohlávek je na vrcholu umělecké dráhy, jeho světové renomé je ohromující, mít jej dnes v čele České filharmonie je bezpochyby terno. Podle platného statutu České filharmonie však vybírá a jmenuje jejího šéfdirigenta její ředitel - a tady je kámen úrazu. Kvůli nekorektnímu jednání bývalého ministra kultury a jeho bývalého náměstka má Česká filharmonie šéfdirigenta snů, který byl jmenován v rozporu s jejím platným statutem. To je danajský dar a není to poslední záležitost, která nese stopy Zdráhalovy manipulace.
Od České filharmonie k Pražské komorní filharmonii
Pražskou komorní filharmnonii založil Jiří Bělohlávek v roce 1994; sám se obětavě věnoval umělecké práci v čele orchestru, než mu přemíra prestižních úkolů v zahraničí zabránila pokračovat. Že Pražská komorní filharmonie v posledních letech dlouhodobě usilovala o účinkování v mozartovském programu Stavovského divadla je všeobecně známo. Co obsahoval Bělohlávkův "manuál požadavků a přání", který Mistr předal bývalému ministrovi při svém prvním setkání, se věru můžeme jen dohadovat ("S Bělohlávkem se Besser poprvé setkal 21. září, kdy mu dirigent předal "manuál" svých požadavků a přání. Ministr prohlásil, že dohlédne, aby se podmínky smlouvy dodržely k Bělohlávkově spokojenosti." - zdroje: MK ČR, ČTK). Že známý podnikatel, spolupracovník Zdeňka Bakaly v nakladatelství Economia a jeho partner v podnikání se sítí prodejen videoher Gamescape Bessel Kok přistoupil do dozorčí rady Bělohlávkovy Pražské komorní filharmonie ausgerechnet těsně předtím, než Zdráhal s Besserem zmanipulovali výběr šéfdirigenta České filharmonie ve prospěch všemi vítaného Jiřího Bělohlávka, mohla být věru náhoda. Jak ale hodnotit, že Radek Zdráhal si připravil do čela ministerského týmu pro reformu divadel Danielu Gadasovou, bývalou produkční Jiřího Bělohlávka (jak o sobě sama uvádí), onoho času produkční své manželky Zuzany Lapčíkové a členku dozorčí rady Pražské komorní filharmonie? ("V těchto dnech už vzniká tým v čele s manažerkou Danielou Gadasovou, která bude koordinovat postupy souvisící s navrženou reformou." - zdroj: mfDNES 17.1.2011) Vedoucí pracovní skupiny ministerstva kultury se Gadasová nakonec nestala, byla jmenována její jedinou externí členkou jako "koordinátorka projektu a poradkyně náměstka Zdráhala" (zdroj: MK ČR), ačkoli pro problematiku řízení divadel nemá nejmenší kvalifikaci. To už není náhoda, ale průzračný úkaz nazývaný "střet zájmů".
S Pražskou komorní filharmonií do Stavovského divadla
Jak uvedl Pavel Pokorný na České pozici, několik měsíců se v zákulisí spekulovalo, že o místo ředitele Národního divadla usiluje předseda správní rady Pražské komorní filharmonie Tomáš Prouza - právě tak jako o tom, že mu z ministerstva kultury umetají cestičku Radek Zdráhal s Danielou Gadasovou. Sluší se Tomáše Prouzu citovat: "Vstup PKF do Stavovského divadla je nesmyslná fáma, kterou šíří ti, kteří chtějí kvůli svým osobním cílům znervózňovat členy orchestrů a vytvářet negativní náladu, protože jim transformace udělala čáru přes rozpočet. Proto znovu opakuji – řeči o vstupu PKF do Stavovského divadla nebo o tom, že by měla nahradit jeden z orchestrů ND, jsou jen nesmysly." (zdroj: Česká pozice) Poněkud lehkovážný výrok, byť i na svou pozici ve správní radě PKF prý k 6.2.2012 rezignoval. V souvislosti s informacemi předchozího odstavce stěží kdo může slovům Tomáše Prouzy uvěřit.
Teoretickou oporou Zdráhalovy a Besserovy tzv. transformace Národního divadla byl Koncepční model operního divadla v Praze Josefa Hermana a kol., který MK ČR usilovně utajovalo a vyvěsilo na svůj web až pod tlakem zveřejnění autorského výtahu (26.1.2011). Práce formulovala dva klíčové náměty: jednak sloučení orchestrů SOP a ND do jednoho, sloučení operních sborů SOP a ND do jednoho, sloučení baletních souborů SOP a ND do jednoho, čímž by transformované ND mělo podle autorů ušetřit 154 zaměstnanců; jednak vyvedení Stavovského divadla ze svazku s Národním divadlem ve prospěch blíže nespecifikované mezinárodní mozartovské nadace (zdroj: MK ČR). Voilà. Koho by zajímalo, že od materiálu se bývalý ministr slovně distancoval, když MK ČR žádnou jinou koncepci k transformaci Národního divadla nikdy nepředložilo. Jeden materiál předložil po půlroce vyptávání vůkol smutný hrdina Radek Zdráhal 3.10.2011: jmenuje se Koncepce transformace ND, základní rysy koncepce však postrádá, když líčí realizační kroky roku 2012, ale cílový stav roku 2014 neumí zformulovat (zdroj: MK ČR). Neumí, nebo nechce. Smysl slučování kolektivních těles SOP a ND s cílem úspory jedné a půl stovky zaměstnanců v synergii se smyslem vyvedení Stavovského divadla mimo sféru státu ve prospěch mezinárodní mozartovské nadace a v synergii se střetem zájmů Gadasové, Zdráhala a Prouzy při tzv. transformaci Národního divadla vyvolávají zcela přirozeně otázku, zda osoby stojící za Pražskou komorní filharmonií usilují o nějakou formu privatizace Národního divadla. Ani oslnivý lesk světové slávy jejího zakladatele Jiřího Bělohlávka tuto legitimní otázku nezaplaší.
Ještě v říjnu m.r. tvrdil bývalý ministr kultury, že sloučením Státní opery s Národním divadlem ušetří resort 23 mil. Kč. Nyní má MK ČR 165 mil. Kč připlatit! To je teprve první dílčí účet za zbabranou transformaci Národního divadla. Jde-li o prostředky ministerstva kultury, budou o ně ochuzeny kulturní instituce v regionech. Jde-li o prostředky, o něž chce MK ČR svůj rozpočet navýšit, proč by se to mělo líbit ministrovi financí?
Dobře, že je Zdráhal konečně pryč. Konečně nastal čas formulovat odborně fundovanou koncepci Národního divadla a opery v Praze, bohdá nezatíženou privátními zájmy.
Richard Kolář
"Národní divadlo jako garáž". Od nejvyššího stupínku divadelnictví k objektu privatizace
Jako první v našich novodobých dějinách se pustili do přehodnocení významu Národního divadla a pokusili přerozdělit benefity spojené s jeho posláním polistopadoví lídři Činohry ND Ivan Rajmont s Otakarem Roubínkem v roce 1990
Richard Kolář
Otevřený dopis ministrovi kultury ČR. Vážený pane ministře kultury Martine Baxo
Národní divadlo pod vedením Jana Buriana přestalo být reprezentační scénou České republiky v oboru opery. Nejvyšší stupínek našeho divadelnictví ponížil generální ředitel na penězovod veřejných prostředků s pochybným místem určení
Richard Kolář
Národní divadlo: Kolik doplácíme na vstupenku a proč nemá ředitel 200 milionů manko
Národní divadlo deset let pod vedením Jana Buriana zvyšuje svoje náklady, aniž přináší vyšší uměleckou kvalitu a obslouží větší počet diváků. Právě naopak. Dotace na divákovy vstupenky a ředitelovy ztráty platíme my z našich daní.
Richard Kolář
Národní divadlo přestalo naplňovat své společenské poslání v oboru opery. Opeře škodí
Národní divadlo poprvé za sto čtyřicet let své historie nedostává svému poslání podle zřizovací listiny. Není už reprezentativní scénou České republiky v oboru opery a etalonem svrchované umělecké kvality pro operu.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? V. Tunel třetí: Dvojí náklady na jednu premiéru a bílý kůň
Národní divadlo zaznamenává v posledních deseti letech rozmach nikoli v uměleckých výbojích či v narůstání počtu návštěvníků, nýbrž v růstu nákladů a ve zmnožování počtu hodnostářů, kteří se na umělcích přiživují.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? IV. Tunel druhý: vykutálené koprodukce
Je Mannheim důstojným koprodukčním partnerem Národního divadla v Praze? Jaký prospěch má Národní divadlo z opakovaných koprodukcí s třetiřadým německým divadlem?
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? III. Tunel první: dvojí náklady za jeden umělecký výkon
Kvůli tunelování finančních prostředků Národního divadla evropskou operní mafií nedostávají zaměstnanci od vedení Opery Národního divadla a Státní opery přidělenu práci. Kromě hrstky vyvolených.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? II. Opera v Praze a evropská operní mafie
Ředitel Národního divadla Jan Burian designoval v roce 2018 do čela Opery Národního divadla a Státní opery kontroverzního norského manažera Per Boye Hansena. Jde o rozsáhlejší deal Jana Buriana s vlivovou společností Opera Europa.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? I. Dvě vraždy, a do evropské operní ligy s tlampačem
V Národním divadle (v Praze, v naší Zlaté kapličce) se už opera nehraje. V Národním divadle pod vedením generálního ředitele Jana Buriana „pouštějí operu“ jako u kolotočů.
Richard Kolář
Potěmkinova vesnice, Burianovo divadlo
Činohra Národního divadla zvyšuje návštěvnost. Ze tří kmenových souborů Národního divadla – opery, činohry a baletu – ji má dlouhodobě nejnižší. Za dvanáct let, po které ji vede Michal Dočekal, přišla o téměř 13 procent publika (o 12,79%), o téměř 24 tisíce diváků ročně (například v roce 2013 měla o 23.628 diváků méně oproti roku 2002). Nevytrhly to ani superdrahé režie Roberta Wilsona; za náklady jedné každé by jiný činoherní soubor žil rok. Jan Burian nastoupil do čela Národního divadla v roce 2013. Zatímco návštěvnost souborů Opery podle očekávání klesla, souboru Činohry ND nenadále stoupla, až předstihla operu. Jakými uměleckými počiny?
Richard Kolář
Probudí se ministr kultury?
Věčná Popelka naší politické scény zažila těžké období. Nejprve se rezortem kultury prohnal jako uragán Jiří Besser, vlastními slovy "zástupce české vlády v kultuře, nikoliv kultury v české vládě". Poté co křeslo překotně opustil, završila „rock v kultuře“ Alena Hanáková. Po ranách, jež kultuře uštědřila kuratela Starostů a nezávislých ve službách TOP09, a po epizodě vlády Rusnokovy skýtal nominant KDU-ČSL naději. Mediální vystupování zlatoústého Daniela Hermana nemá chybu, ale řízení rezortu kultury místy neblaze připomíná působení jeho proslulejší předchůdkyně.
Richard Kolář
Seškrábou zlato ze Zlaté kapličky
Partička činoherních patricijů si rozdělila vliv nad akademií múzických umění v hlavním městě a nad asociací profesionálních divadel v zemi hladce, ale postihl je syndrom rybářovy ženy. Jednomu se zachtělo hned rektorátu, další toužil po Národním divadle. Jiný by rád ministrem, z nouze by vzal i ministra divadelnictví. Ještě že další požívá vlivu, jako by jím byl. Chutě spolu do díla. Moto: „Mou ambicí jako ministra kultury je seškrábat zlato ze Zlaté kapličky.“ Milan Uhde, 1990.
Richard Kolář
Politici ruší soubor opery Národního divadla? Déjà vu
Cituji z archívního dokumentu (v původním pravopisu): „Dne 24. května 1990 jsem byl v dopoledních hodinách pozván k řediteli ND Žídkovi. Přítomni byli Žantovský mluvčí prezidenta, poradce prezidenta Oslzlý, náměstek min. kultury Dr. Daněk a vedoucí provozu ND ing. Gregorini. Na této schůzce nám pan Žantovský oznámil, že se oba operní soubory slučují v jeden soubor a jeho domácí scéna bude ve Smetanově divadle. Žídek se zeptal jestli to máme brát jako nařízení. Pan Žantovský řekl že ano. ...“ (Pozn.: Daněk byl ředitelem odboru MK ČR, Gregorini byl provozním ředitelem ND.) Idea vstoupí do historie pod nálepkou „Národní divadlo jako garáž“.
Richard Kolář
Přišli jste loni o dotace? Hlaste se o náhradu škody!
Na 55 milionů korun vyčíslilo ministerstvo financí dosavadní náklady na zhůvěřilou takzvanou transformaci Národního divadla, kterou prolobbovala část činohereckých kruhů (Mr. Harsh & His Boys). Senátu PČR ministr financí sdělil, že „tyto výdaje /54 794 tis. Kč/ byly realizovány v rámci schváleného rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury, což bylo kompenzováno snížením výdajů do jiných oblastí", jinými slovy: Ministerstvo kultury loni utratilo za nesmyslné sloučení SOP s Národním divadlem nejméně padesát pět milónů NA ÚKOR JINÝCH OBLASTÍ KULTURY.
Richard Kolář
Provolání operních umělců
Zpravodajské jedničce na českém internetu portálu iDNES.cz jaksi uniklo, že bylo zveřejněno včera 7.5.2013 Provolání operních umělců k situaci kolem Národního divadla, ačkoli je sama redakce obdržela na čtyřech e-mailových adresách. Aby nebyli čtenáři iDNES ochuzeni o zprávu, aby nebyli redaktoři iDNES nařčeni z napomáhání cenzuře a vůbec aby právu na svobodný přístup k informacím bylo učiněno zadost, využívám svého prostoru zde.
Richard Kolář
Národní divadlo jako garáž
Národní divadlo - pozlacený zájezdní dům kultury. Bez vlastních souborů. Rámec, v němž si se Stavovským divadlem, mozart nemozart, dělá činohra ND co chce. Polovina opery ND ať jde na dlažbu. Toť pouze část obsahu Návrhu transformace Národního divadla z pera týmu expertů, jejž podstrčili ke schválení naší paní starostenské ministryni kultury. To kvůli němu zhruba dvě třetiny umělců Národního divadla stojí už měsíce ve stávkové pohotovosti.
Richard Kolář
Činoherec Burian likviduje operu v Praze
Příchod Mesiáše udělaly z nástupu Jana Buriana do čela Národního divadla (od 1.8.2013) hluboká krize ND, dlouhé otálení ministryně kultury, omezený počet vhodných adeptů (mezi něž Burian jistě patřil), počet Burianových titulů a funkcí, zastiňující jak někdejší členství v KSČ tak současnou rozpornou pověst, a marketingový aktivismus Návrhu transformace Národního divadla, jímž jej spříznění experti do pozice jediného kandidáta pěkně zabalili. Byl jmenován bez výběrového řízení a jako první v novodobé historii Národního divadla bez vlastní koncepce (srovnej třeba s dvoukolovým výběrovým řízením na obsazení postu ředitele Moravské galerie Brno).
Richard Kolář
Je to tady: Privatizace Národního divadla vstoupila do druhé etapy
Milovníkům Thálie spadl kámen ze srdce, když minulou středu naše paní ministryně kultury jmenovala do čela Národního divadla Jana Buriana, dlouholetého ředitele divadla J. K. Tyla v Plzni. Kdo se přestal chvět o osud Zlaté kapličky a šel si s úlevou po svých, však neučinil dobře. Zatímco klasický podvod prodeje Karlštejna za První republiky se odehrál v tajnosti, moderní privatizace po česku probíhají, jak už víme, v záři televizních kamer. Oč jde? O nic jiného než o příští osud historických budov Národního divadla, Státní opery a Stavovského divadla, dalších nemovitostí svěřených do správy Národnímu od roku 1948 a státních prostředků, které stát do toho molochu každým rokem pumpuje. A proč se o jejich osud bát?
Richard Kolář
Kdo řídí resort kultury
Tak nám vláda zase nepadla. Někomu však spadl kámen ze srdce, že mu nezruší ministerstvo kultury. Vhodná chvíle na malý kvíz: Kdo řídí resort kultury? .a) Alena Hanáková, ministryně kultury (STAN)b) František Mikeš, první náměstek ministryně (ODS)c) Radek Zdráhal, náměstek ministryně /pro živé umění/ (STAN)d) Stanislav Polčák, advokát a poslanec PČR (STAN)
Richard Kolář
Na ministerstvo kultury nám nesahejte!
Skromný, ale od posledních voleb pěkně našlápnutý ústřední orgán státní správy, kde je rozpracováno tolik slibných (privatizačních) projektů, by teď bylo fakt škoda rušit.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2225x