Kam Tě vedou, Národní divadlo? 1
Česká hudba 2004 měla být holdem národní kultuře a měla probíhat celorepublikově a celoročně. Po krásném rozběhu začala ztrácet dech, až se vytratila docela. Příčinou bylo takříkajíc předčasné vyčerpání festivalového rozpočtu, jehož správa se tehdejšímu řediteli Divadelního ústavu Ondřeji Černému poněkud vymkla z rukou. U nás však není zvykem o takových věcech hovořit, natož je řešit. Závěrečná zpráva o hospodářském fiasku akce se buďto nadobro ztratila, nebo nikdy nebyla zveřejněna. Koncem roku 2005 se veřejně propírá podezření, že tentýž Ondřej Černý stále ještě jako ředitel Divadelního ústavu opět nesprávně nakládal se státním majetkem. Tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák rozhodne v únoru 2006 o vypsání výběrového řízení na jeho místo ze dne na den. O čtyři týdny později však už média hlásí "Ondřej Černý obstál, znovupotvrzen ve funkci ředitele Divadelního ústavu." Také "Současný ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý prokázal, že organizace pod jeho vedením dosahuje dobrých výsledků." Též i "Jandák si ověřil, že ředitel je dobrý." Za pár měsíců nato další ministr kultury Martin Štěpánek rovnou z nemocničního lůžka "pro nesrovnalosti v nakládání s majetkem státu" okamžitě odvolává ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka. Zhojit jizvu po něm přichází jasný vítěz výběrového řízení Ondřej Černý. Jmenovala osmnáctidenní ministryně kultury Helena Třeštíková v roce 2007 kozla zahradníkem? První rok vyjdou škarohlídi naprázdno - nový ředitel si v čele Národního vede dobře.
Kozel se rozkouká v roce 2008: výkon ND v bartrových obchodech prudce klesne (oproti předchozímu roku o 15 milionů), zatímco čerpání fondů ještě prudčeji stoupne (o 31 milionů); přičemž čerpání rezervního je na krytí ztrát. Ondřeji Černému narůstají křídla. Aby Národní nekleklo, je tučné sousto Bob Wilson rozúčtováváno do tří po sobě jdoucích let. V roce 2009 Národní pokračuje v obžerství; výkon ND v bartrových obchodech je opět nižší (oproti korektnímu roku 2007 o 12 milionů) a čerpání fondů opět vyšší (o 25 milionů). Ne že by si je kozel strkal do štrozoku - kdo by mu vyčítal čerpání stravenek duplicitně k obědům s obchodními partnery či obědům hrazeným ze zlatých karet partnerů ND, to se u nás přece nosí; ani manželčina firma zajišťující Národnímu hostesky ani sestřina firma opatřující Národnímu květiny ani firma bývalé manželky dodávající Národnímu překlady zřejmě významných obratů nedosahují. Zajímavá je však oblast propagace a médií: otočí se v ní miliony, jež lze obtížně dohledat, zato však mohou uměle zvyšovat návštěvnost divadla. V roce 2008 hospodaří ND věcně (nikoli účetně) se ztrátou cca až 39 milionů, v roce 2009 pak s věcnou (nikoli účetní) ztrátou cca až 28 milionů, jak vyplývá z výročních zpráv. To už dojde trpělivost končícímu ministrovi kultury Václavu Riedlbauchovi, který stihne alespoň vyslat do ND kontrolu. Jejím závěrem je údajný nedostatek dalších cca až 110 milionů k polovině roku 2010; podtrhuji, PŘEDTÍM, než vláda vyhlásí úsporná opatření a než nový ministr kultury sníží Národnímu státní příspěvek. Avšak i "jen" 60 milionů, které připustil sám Ondřej Černý na jaře 2011, je dle mého soudu dostatečným důvodem k sestřelení jakéhokoli ředitele.
Nastoupivší ministr kultury Jiří Besser však nechá řečenou zprávu o kontrole v Národním zmizet. Nezveřejní ji ani na opakované výzvy a osobně manažerský kolaps přikryje. Pod ministerskou kuratelou tak matador Ondřej Černý ustojí i další slabou chvíli: ND zruší dvě operní premiéry, jednu premiéru opery uvede jen koncertně, operní titul českého autora navzdory svým závazkům ve statutu neuvede vůbec, choreografie amerických choreografů nahradí balet premiérou z choreografií svého šéfa. Především však ředitel ND nechá drasticky ořezat mzdy a platy - nic menšího by výsledek ND ani nespasilo. To vše je zdůvodňováno snížením státního příspěvku. Poskytnutím záminky zachrání ministr kultury Ondřeji Černému na čas křeslo - jinak by hospodářský úpadek Národního vyšel najevo a tisícovka oškubaných zaměstnanců by jej asi hnala bičem. V roce 2010 dosahuje ztráta ND dle výroční zprávy věcně cca až 31 milionů (účetně je jako vždy vše v nejlepším pořádku) a náklady na své oblíbené bartrové obchody už Ondřej Černý raději nechá rozpustit do jednotlivých nákladových účtů, aby s předchozími léty nešly porovnat.
Nelze odolat srovnání nedávného postoje ministra kultury k dlouholetému řediteli Národního filmového archivu Vladimíru Opělovi s ministrovým dlouhodobě nadstandardním vztahem k Ondřeji Černému. První byl "kvůli třem a půl milionu" okamžitě odvolán. Na odvolání druhého nestačilo ani chybějících ať už 110 nebo "jen" 60 milionů v běžném roce (kontrolní zprávu ministr kultury zatajuje), ani prohospodařených přibližně až 39, 28 a 31 milionů ve třech letech po sobě jdoucích (přesnost uvedených údajů je odvislá od podrobnosti zveřejněných výročních zpráv).
Ministr kultury Jiří Besser se nezdráhá o stavu Národního divadla a Státní opery Praha veřejně lhát, když prohlašuje, že "Národní divadlo nemá finanční potíže" a že "Státní operu sloučením s Národním divadlem zachraňujeme". Kvůli Ondřeji Černému to však není. V zákulisní mašinérii původně tajeného výprodeje nemovitostí ze správy Národního divadla se jeví vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla, zrušení Státní opery Praha a vlastně celá takzvaná transformace Národního divadla vedlejším produktem. Ondřej Černý, končící ředitel Národního divadla, jenž spojuje Národní se Státní operou už od 3. března t.r. loutkovou personální unií, vůči Ministru - Privatizátorovi úslužný úředník, sehrál v procesu svérázného řízení resortu kultury Jiřím Besserem nezastupitelnou úlohu.
Nezbývá než se těšit, koho si do funkce nového ředitele takzvaně transformovaného Národního divadla v zákulisí připravil berounský kmotr a fanoušek skupiny Kabát Jiří Besser, neblaze toho času ministr kultury vlády České republiky. Bude to určitě pecka.
Richard Kolář
"Národní divadlo jako garáž". Od nejvyššího stupínku divadelnictví k objektu privatizace
Jako první v našich novodobých dějinách se pustili do přehodnocení významu Národního divadla a pokusili přerozdělit benefity spojené s jeho posláním polistopadoví lídři Činohry ND Ivan Rajmont s Otakarem Roubínkem v roce 1990
Richard Kolář
Otevřený dopis ministrovi kultury ČR. Vážený pane ministře kultury Martine Baxo
Národní divadlo pod vedením Jana Buriana přestalo být reprezentační scénou České republiky v oboru opery. Nejvyšší stupínek našeho divadelnictví ponížil generální ředitel na penězovod veřejných prostředků s pochybným místem určení
Richard Kolář
Národní divadlo: Kolik doplácíme na vstupenku a proč nemá ředitel 200 milionů manko
Národní divadlo deset let pod vedením Jana Buriana zvyšuje svoje náklady, aniž přináší vyšší uměleckou kvalitu a obslouží větší počet diváků. Právě naopak. Dotace na divákovy vstupenky a ředitelovy ztráty platíme my z našich daní.
Richard Kolář
Národní divadlo přestalo naplňovat své společenské poslání v oboru opery. Opeře škodí
Národní divadlo poprvé za sto čtyřicet let své historie nedostává svému poslání podle zřizovací listiny. Není už reprezentativní scénou České republiky v oboru opery a etalonem svrchované umělecké kvality pro operu.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? V. Tunel třetí: Dvojí náklady na jednu premiéru a bílý kůň
Národní divadlo zaznamenává v posledních deseti letech rozmach nikoli v uměleckých výbojích či v narůstání počtu návštěvníků, nýbrž v růstu nákladů a ve zmnožování počtu hodnostářů, kteří se na umělcích přiživují.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? IV. Tunel druhý: vykutálené koprodukce
Je Mannheim důstojným koprodukčním partnerem Národního divadla v Praze? Jaký prospěch má Národní divadlo z opakovaných koprodukcí s třetiřadým německým divadlem?
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? III. Tunel první: dvojí náklady za jeden umělecký výkon
Kvůli tunelování finančních prostředků Národního divadla evropskou operní mafií nedostávají zaměstnanci od vedení Opery Národního divadla a Státní opery přidělenu práci. Kromě hrstky vyvolených.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? II. Opera v Praze a evropská operní mafie
Ředitel Národního divadla Jan Burian designoval v roce 2018 do čela Opery Národního divadla a Státní opery kontroverzního norského manažera Per Boye Hansena. Jde o rozsáhlejší deal Jana Buriana s vlivovou společností Opera Europa.
Richard Kolář
Kam kráčíš, Národní divadlo? I. Dvě vraždy, a do evropské operní ligy s tlampačem
V Národním divadle (v Praze, v naší Zlaté kapličce) se už opera nehraje. V Národním divadle pod vedením generálního ředitele Jana Buriana „pouštějí operu“ jako u kolotočů.
Richard Kolář
Potěmkinova vesnice, Burianovo divadlo
Činohra Národního divadla zvyšuje návštěvnost. Ze tří kmenových souborů Národního divadla – opery, činohry a baletu – ji má dlouhodobě nejnižší. Za dvanáct let, po které ji vede Michal Dočekal, přišla o téměř 13 procent publika (o 12,79%), o téměř 24 tisíce diváků ročně (například v roce 2013 měla o 23.628 diváků méně oproti roku 2002). Nevytrhly to ani superdrahé režie Roberta Wilsona; za náklady jedné každé by jiný činoherní soubor žil rok. Jan Burian nastoupil do čela Národního divadla v roce 2013. Zatímco návštěvnost souborů Opery podle očekávání klesla, souboru Činohry ND nenadále stoupla, až předstihla operu. Jakými uměleckými počiny?
Richard Kolář
Probudí se ministr kultury?
Věčná Popelka naší politické scény zažila těžké období. Nejprve se rezortem kultury prohnal jako uragán Jiří Besser, vlastními slovy "zástupce české vlády v kultuře, nikoliv kultury v české vládě". Poté co křeslo překotně opustil, završila „rock v kultuře“ Alena Hanáková. Po ranách, jež kultuře uštědřila kuratela Starostů a nezávislých ve službách TOP09, a po epizodě vlády Rusnokovy skýtal nominant KDU-ČSL naději. Mediální vystupování zlatoústého Daniela Hermana nemá chybu, ale řízení rezortu kultury místy neblaze připomíná působení jeho proslulejší předchůdkyně.
Richard Kolář
Seškrábou zlato ze Zlaté kapličky
Partička činoherních patricijů si rozdělila vliv nad akademií múzických umění v hlavním městě a nad asociací profesionálních divadel v zemi hladce, ale postihl je syndrom rybářovy ženy. Jednomu se zachtělo hned rektorátu, další toužil po Národním divadle. Jiný by rád ministrem, z nouze by vzal i ministra divadelnictví. Ještě že další požívá vlivu, jako by jím byl. Chutě spolu do díla. Moto: „Mou ambicí jako ministra kultury je seškrábat zlato ze Zlaté kapličky.“ Milan Uhde, 1990.
Richard Kolář
Politici ruší soubor opery Národního divadla? Déjà vu
Cituji z archívního dokumentu (v původním pravopisu): „Dne 24. května 1990 jsem byl v dopoledních hodinách pozván k řediteli ND Žídkovi. Přítomni byli Žantovský mluvčí prezidenta, poradce prezidenta Oslzlý, náměstek min. kultury Dr. Daněk a vedoucí provozu ND ing. Gregorini. Na této schůzce nám pan Žantovský oznámil, že se oba operní soubory slučují v jeden soubor a jeho domácí scéna bude ve Smetanově divadle. Žídek se zeptal jestli to máme brát jako nařízení. Pan Žantovský řekl že ano. ...“ (Pozn.: Daněk byl ředitelem odboru MK ČR, Gregorini byl provozním ředitelem ND.) Idea vstoupí do historie pod nálepkou „Národní divadlo jako garáž“.
Richard Kolář
Přišli jste loni o dotace? Hlaste se o náhradu škody!
Na 55 milionů korun vyčíslilo ministerstvo financí dosavadní náklady na zhůvěřilou takzvanou transformaci Národního divadla, kterou prolobbovala část činohereckých kruhů (Mr. Harsh & His Boys). Senátu PČR ministr financí sdělil, že „tyto výdaje /54 794 tis. Kč/ byly realizovány v rámci schváleného rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury, což bylo kompenzováno snížením výdajů do jiných oblastí", jinými slovy: Ministerstvo kultury loni utratilo za nesmyslné sloučení SOP s Národním divadlem nejméně padesát pět milónů NA ÚKOR JINÝCH OBLASTÍ KULTURY.
Richard Kolář
Provolání operních umělců
Zpravodajské jedničce na českém internetu portálu iDNES.cz jaksi uniklo, že bylo zveřejněno včera 7.5.2013 Provolání operních umělců k situaci kolem Národního divadla, ačkoli je sama redakce obdržela na čtyřech e-mailových adresách. Aby nebyli čtenáři iDNES ochuzeni o zprávu, aby nebyli redaktoři iDNES nařčeni z napomáhání cenzuře a vůbec aby právu na svobodný přístup k informacím bylo učiněno zadost, využívám svého prostoru zde.
Richard Kolář
Národní divadlo jako garáž
Národní divadlo - pozlacený zájezdní dům kultury. Bez vlastních souborů. Rámec, v němž si se Stavovským divadlem, mozart nemozart, dělá činohra ND co chce. Polovina opery ND ať jde na dlažbu. Toť pouze část obsahu Návrhu transformace Národního divadla z pera týmu expertů, jejž podstrčili ke schválení naší paní starostenské ministryni kultury. To kvůli němu zhruba dvě třetiny umělců Národního divadla stojí už měsíce ve stávkové pohotovosti.
Richard Kolář
Činoherec Burian likviduje operu v Praze
Příchod Mesiáše udělaly z nástupu Jana Buriana do čela Národního divadla (od 1.8.2013) hluboká krize ND, dlouhé otálení ministryně kultury, omezený počet vhodných adeptů (mezi něž Burian jistě patřil), počet Burianových titulů a funkcí, zastiňující jak někdejší členství v KSČ tak současnou rozpornou pověst, a marketingový aktivismus Návrhu transformace Národního divadla, jímž jej spříznění experti do pozice jediného kandidáta pěkně zabalili. Byl jmenován bez výběrového řízení a jako první v novodobé historii Národního divadla bez vlastní koncepce (srovnej třeba s dvoukolovým výběrovým řízením na obsazení postu ředitele Moravské galerie Brno).
Richard Kolář
Je to tady: Privatizace Národního divadla vstoupila do druhé etapy
Milovníkům Thálie spadl kámen ze srdce, když minulou středu naše paní ministryně kultury jmenovala do čela Národního divadla Jana Buriana, dlouholetého ředitele divadla J. K. Tyla v Plzni. Kdo se přestal chvět o osud Zlaté kapličky a šel si s úlevou po svých, však neučinil dobře. Zatímco klasický podvod prodeje Karlštejna za První republiky se odehrál v tajnosti, moderní privatizace po česku probíhají, jak už víme, v záři televizních kamer. Oč jde? O nic jiného než o příští osud historických budov Národního divadla, Státní opery a Stavovského divadla, dalších nemovitostí svěřených do správy Národnímu od roku 1948 a státních prostředků, které stát do toho molochu každým rokem pumpuje. A proč se o jejich osud bát?
Richard Kolář
Snahy o privatizaci Národního divadla neutuchají
Nabobtnalé Národní divadlo v Praze dnes, po pohlcení Státní opery Praha, představuje 5 divadelních scén, 13 stovek zaměstnanců (víc než Auto Škoda závod Vrchlabí), 1 miliardu rozpočtu, 3⁄4 miliardy státního příspěvku... slavnou historii českého a německého divadelnictví, mozartovskou tradici... Tohle všechno že by někdo chtěl privatizovat? Všechno ne, jen to nejvýnosnější: tradici Mozarta s jeho vztahem ke Praze a místo, kde o ni pečovat – Stavovské divadlo.
Richard Kolář
Kdo řídí resort kultury
Tak nám vláda zase nepadla. Někomu však spadl kámen ze srdce, že mu nezruší ministerstvo kultury. Vhodná chvíle na malý kvíz: Kdo řídí resort kultury? .a) Alena Hanáková, ministryně kultury (STAN)b) František Mikeš, první náměstek ministryně (ODS)c) Radek Zdráhal, náměstek ministryně /pro živé umění/ (STAN)d) Stanislav Polčák, advokát a poslanec PČR (STAN)
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2225x