Státní opera Praha v současné podobě končí

Státní opera Praha z rozhodnutí ministra Bessera v současné podobě končí. Ačkoli petici za zachování její samostatnosti podepsalo přes 15.000 lidí. V pondělí v 11 hodin oznámí náš pan ministr kultury MUDr. Jiří Besser svou vizi budoucího směřování Státní opery Praha a Národního divadla v Praze. Nejen že Státní opera Praha v současné podobě skončí k 1.1.2012, jak dali ministerští úředníci najevo již v polovině ledna t.r. a od té doby to pak zapírali. Ministerstvo kultury má připravenu řadu dalších překvapení…

Spočívá současná „reforma opery a baletu v Praze“, kvůli níž má skončit samostatnost Státní opery Praha, v záměru TOP 09 a Starostů a Nezávislých kandidátů rozprodat "zbytné" nemovitosti Národního divadla? Nebo jde o něčí osobní iniciativu?

Máte podnikatelský záměr vybudovat v centru Prahy báječný prosperující hotel, nevídané kongresové centrum v úctyhodném historickém objektu, nebo rovnou důstojné sídlo mezinárodní instituce, jejíž provoz by byl dotován z evropských fondů? A ještě nevíte, kde honem k nějaké takové vhodné nemovitosti přijít? Pak se s důvěrou obracejte na ministerstvo kultury. Pan ministr kultury MUDr. Jiří Besser zvažuje, jak Národnímu divadlu bezbolestně odlehčit o tři objekty, aby mu umožnil lépe se soustředit na uměleckou činnost. Divadelní dílny na Flóře, technický objekt Apolinář a rozsáhlý Anenský areál, kde dnes sídlí složky baletu a část administrativy (nepočítaje Havlovu Vizi 2000) jsou horkými kandidáty už od roku 1990. Od té doby kolem nich realitní šíbrové krouží, ale teprve dnes, jak vidno, přišel jejich čas.

Rekonstrukce stávajících historických objektů, výstavba zcela nových objektů na zelené louce a rozprodej zbytných vyžilých nemovitostí - to je aktuální trend směřování naší živé kultury pod vedením ministra Bessera! (A co chudák živá kultura?)

Do zatuchlých končin rezortu kultury zavál svěží větřík. Spíše uragán. Všichni předchozí polistopadoví ministři kultury bez ohledu na rozdíly v názorech na řešení problémů svého resortu i bez rozdílu politické příslušnosti totiž – zřejmě pošetile - považovali uvedené nemovitosti za "rodinné stříbro", které je třeba v majetku Národního divadla zachovat. Ministr Besser však chce naopak investovat do výstavby nových zkušebních sálů v půdorysech kopírujících jeviště Národního divadla, Stavovského divadla a Státní opery a do výstavby nových dílen pro výroby divadelních výprav (scén, kostýmů, vlásenek a rekvizit) na zelené louce mimo Prahu. Zprávy z ministerstva kultury hovoří o Mělníku. Po jejich vybudování se Flóra, Apolinář a Anna stanou pro Národní zbytnými a nic už nebude bránit jejich prodeji. Je to však opravdu ten nejvhodnější projev péče o naši živou kulturu? A je to ten nejekonomičtější pro rozpočet kultury? A je to to nejlepší řešení pro Národní divadlo samotné? Proč se o tak závažném záměru nevede odborná diskuse? Proč jej pánové povolaní k veřejné službě tají, jako tajili záměr zbavit samostatnosti Státní operu?

Rekonstrukce technologických tunelů Národního – začátek tunelu do rozpočtu ministerstva kultury?

S perspektivou dopravování divadelních výprav po Vltavě z Mělníka zahájilo letos ministerstvo kultury investiční akci rekonstrukce technologických tunelů vedoucích mezi Národním divadlem a Vltavou. Jakmile ministerstvo kultury dokončí rekonstrukci technologických tunelů mezi Národním divadlem a Vltavou a rekonstrukci Státní opery, jakmile postaví zamýšlené objekty zkušeben a dílen na zelené louce v Mělníku, jakmile vyřeší lodní dopravu kulis (a umělců?) mezi Prahou a Mělníkem (a konečně jakmile převezme od uznávaného teatrologa Josefa Hermana vyřešený algoritmus střídání 200 orchestrálních hráčů pro účinkování na třech scénách paralelně), jmenované nemovitosti mohou jít konečně do prodeje. Proč však záměr postavit zkušebny a dílny na zelené louce mimo Prahu nebyl podroben veřejné diskusi? Proč ministrovi kultury zaleží hlavně na tom, aby investoval?

Národní divadlo jako moloch komunistického ministra kultury Zdeňka Nejedlého, nebo jako holding, který byl moderní v okolních středoevropských (německy mluvících) zemích před čtyřiceti lety?

Nebo něco modernějšího? To těžko. V lidovém hlasování o podobu opery v Praze má navrch varianta zachovat samostatnou Státní operu Praha. V tipování odborníků, s čímpak asi to naše ministerstvo kultůry zase přijde, vede spíše varianta, že bude toužit zastřešit Národní divadlo, Státní operu, Novou Scénu, soubory opery, baletu, činohry a Laterny Magiky, dílny, automobilovou a perpektivně lodní (sic!) dopravu a kdoví co ještě jedním společným holdingem. Po vzoru Vídně a Berlína, kde tak učinili před čtyřiceti lety a dnes od této podoby utíkají. V překonaném holdingu se však shlédli autoři ministerské koncepce, kterou ministerstvo kultury od října m.r. utajovalo. Zveřejnilo ji na svém oficiálním webu v lednu t.r. teprve dne následujícího poté, co byl autorský výtah této koncepce zveřejněn divokou cestou. O týden později - poté, co se od ní ministr kultury tváří v tvář hercům činohry Národního divadla distancoval – připojilo ministerstvo své distancování od Hermanovy koncepce také na svůj web. O další týden později se však už náměstek Zdráhal od stanoviska svého ministra distancoval řka „to není pravda“. A že Stavovské divadlo zůstane činohře Národního divadla tedy pravda je nebo není?

Ať ministerští úředníci v pondělí přijdou s čím přijdou, audity příspěvkových organizací, kterých by se případná fúze měla týkat, nezadali. Zato však bleskově odvolali Radima Dolanského pověřeného řízením Státní opery Praha, když předložil ministerskému slučování návrh alternativy, který měl hlavu a patu i šanci na úspěch. Místo toho pověřili řízením Státní opery Ondřeje Černého, generálního ředitele Národního divadla. Neúspěšného manažera, kterému v roce 2009 i 2010 zřizovatel toleroval nezdravé hospodaření, když dal podvakrát souhlas s čerpáním rezervního fondu, který je na krytí ztrát. Zveřejnění výsledků ministerské kontroly, která skončila těsně před jeho nástupem do funkce, se přitom Besser přes opakované výzvy vyhnul. Díky této vnucené personální unii Státní opery s Národním divadlem však naši Mičurinové divadla, opery zvláště dostali svou naplánovanou fúzi oper a baletů pod čepec před očima veřejnosti a přes její většinový nesouhlas…

Stavovské divadlo mezinárodní mozartovské stagioně – nebo aspoň Pražské komorní filharmonii?

Co dalšího kromě holdingu ještě doporučili našemu panu ministrovi kultury autoři ministerského Koncepčního modelu operního divadla v Praze – uznávaný teatrolog Josef Herman, teoretik, který s řízením divadel v životě nepřišel do styku, odvolaný ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Luděk Golat a dlouholetá Hermanova spolupracovnice Lenka Šaldová?

Například: sloučit dva operní orchestry (dnes po 120 hráčích) do jednoho megaorchestru o 200 hráčích, který by účinkoval paralelně na třech scénách; tato bizarní představa vyvolala v odborné veřejnosti značnou odezvu – oč živější, o to méně lichotivou. Na Hermanův algoritmus střídání 200 hráčů orchestru při účinkování na 3 scénách paralelně od té doby celý svět vážné hudby netrpělivě čeká.

Například: ušetřit 115 umělců a 39 ostatních pracovníků sloučením dvou baletních souborů, dvou operních orchestrů, dvou operních sborů a dvou skupin operních sólistů (jak by se ušetřili ostatní pracovníci sloučením uměleckých složek je známo jen autorům samým)

Například: Stavovské divadlo = sídlo mezinárodní mozartovské straggiony. „Mozartovská stagiona by měla být mezinárodní aktivitou, kterou by mohlo i s budovou převzít hl. m. Praha – kult W.A.Mozarta i budova StD jsou výrazně pražskou záležitostí. Přitom by se však mozartovská stagiona vzhledem k mezinárodnímu významu budovy StD měla z velké části financovat z evropských veřejných i soukromých prostředků a měla by být mezinárodně obsazena. Mělo by tedy jít o evropskou aktivitu.“ O postavení činohry ve Stavovském divadle nepadla v autorské práci zmínka. Zato o orchestru ve Stavovském divadle má jasno náměstek ministra kultury MgA. Radek Zdráhal jako málo o čem: má jím být nikoli orchestr opery Národního divadla (po sloučení a rekonkurzech), nýbrž Pražská komorní filharmonie. Na tom pan náměstek trvá – asi proto, že to Jiřímu Bělohlávkovi už v minulém roce před podpisem smlouvy slíbil. Já weltman ty weltman, proč by Mistrovi nevyšel v takové maličkosti vstříc. A bude PKF hrát ve Stavovském divadle na úkor dnešních umělců?

Nejen Státní opera a Národní divadlo. Také Česká filharmonie má mít nový statut

Ministr kultury MUDr. Jiří Besser je dnes potěšen, když vidí v příspěvkových organizacích, v nichž ministerstvo již nastolilo transformační změny, jako Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, že „tam dochází paralelně s těmito změnami i ke zvýšení kvality a sami hráči či zpěváci požadují různé přezpívání či různé přehrávky či sami se zároveň vzdělávají“. Je ovšem všeobecně známo, že nového šéfdirigenta České filharmonie vybral ministr sám osobně přičiněním svého náměstka pro živou kulturu MgA. Radka Zdráhala. Tak je to uvedeno i na webu MK ČR a jen to, co je na webu MK ČR, je podle pana ministra relevantní. Rovněž je všeobecně známo, že již v září 2010 Jiří Bělohlávek předal ministrovi kultury "manuál" svých požadavků a přání; ministr kultury MUDr. Jiří Besser tehdy (jak o tom jeho tiskový mluvčí v prosinci 2010 informoval ČTK) prohlásil, že dohlédne, aby se podmínky smlouvy dodržely k Bělohlávkově spokojenosti. Ředitel České filharmonie, který měl šéfdirigenta vybírat, byl pak jmenován až 18. října 2010. Nejsnadnější cestou, jak učiněné právní kroky uvést v soulad s příslušným právním rámcem, by proto bylo zřízení nového statutu České filharmonie, podle něhož i napříště bude šéfdirigenty místo ředitele vybírat ministr kultury. Varianta, že by se výběr šéfdirigenta České filharmonie opakoval regulérně podle statutu platného, je podle všeho přece jen méně pravděpodobná. Je vůbec něco, co nebohý Zdráhal od svého příchodu na ministerstvo kultury nezbabral?

Kdo je horkým kandidátem na post generálního ředitele nového divadelního holdingu?

Podle zpráv, které vycházejí z ministerstva kultury, o jmenování do funkce, kterou si sám vypiplává a sám prosazuje, škemrá - nečekaně - náměstek ministra kultury pro živé umění MgA. Radek Zdráhal osobně. Do veřejné služby, v níž selhává, byl nominován politickým uskupením Starostové a Nezávislí kandidáti. Nyní je na nejlepší cestě povýšit do funkce, kterou si sám (s pomocí Hermana) vymyslel. A lidé divadla chtějí mít takového "vůdce"?

Prý však reformy pánů Bessera a Zdráhala přecejen už přinášejí plody, voilà

Ještě o něco šířeji se k České filharmonii náš pan ministr kultury vyjádřil před poslanci PS PČR během slyšení před podvýborem pro kulturu: "Já jenom bych chtěl říct, že ti hráči se také báli rekonkurzů, ale v podstatě pochopili, že k něčemu takovému musí dojít. Vždyť oni se chtějí vzdělávat, oni chtějí být dobří, oni chtějí být v takovém souboru, který bude kvalitní a bude dobře tím státem opatrován, tak to bude přece prestiž tam zůstat. A podívejte, ještě Jiří Bělohlávek nenastoupil, a už jdou recenze ze světa, z Paříže, z Japonska a tam kde ČF byla, už jsou takového rázu, že jeho původní záměr, kdyby v září říkal možná budeme muset vyměnit dvě třetiny těch hráčů, tak dneska potom protože je sleduje po celém světě a slyší je a ví jak se tady chovají a co tady dělají a jak chodí sami na přehrávání, tak dnes mluví zhruba o deseti procentech! Není to krásný příklad toho, že skutečně to jde? Proč by se měl hudebník nebo umělec bát rekonkurzů? Obzvlášť z takovýchto špičkových těles. I kdyby tady neuspěl, může přece uspět, když je to světová třída, kdekoli ve světě." Tolik náš pan ministr kultury za TOP 09 a Starosty a Nezávislé kandidáty pan MUDr. Jiří Besser osobně v doslovné citaci z Parlamentu ČR.

******

Malý skorooperní kvíz na závěr:

- Adolf Hitler (německý vůdce a říšský kancléř) - 1944

- Zdeněk Nejedlý (český universitní profesor a komunistický ministr kultury) - 1948

- Jiří Besser (český zubař a ministr kultury za TOP 09 a SNK) - 2011

Co mohou mít uvedené letopočty společného?

Co může spojovat jmenované velikány?

Toto:
Odvahou ukončit činnost instituce "velké opery u Nádraží císaře Františka Josefa" se mohou během necelých 124 let její existence pyšnit jen tito tři velcí mužové